Generace Z vyrůstala se sociálními sítěmi jako přirozenou součástí každodenního života. Sdílení fotografií, názorů, pocitů či osobních zkušeností je pro ni běžným způsobem komunikace. Zároveň však jde o generaci, která si velmi dobře uvědomuje rizika spojená se sběrem a zneužíváním osobních údajů. Tento rozpor – vědomí rizik versus ochota sdílet – patří mezi nejzajímavější paradoxy digitální doby.
Výzkum ukazuje, že rozhodování Generace Z o sdílení osobních informací na sociálních sítích neprobíhá náhodně. Jde o neustálé vyvažování přínosů a rizik, tzv. privacy calculus. Na jedné straně stojí obavy ze ztráty soukromí, zneužití dat či ztráty kontroly nad informacemi. Na straně druhé jsou výhody jako přístup k bezplatnému obsahu, sociální uznání, pocit sounáležitosti či personalizovaný obsah a reklama.
Zajímavým zjištěním je, že postoj k reklamě hraje důležitější roli než samotné obavy o soukromí. Pokud má Generace Z pozitivnější vztah k reklamě a vnímá ji jako relevantní nebo užitečnou, její ochota sdílet osobní údaje roste. Paradoxně přitom platí, že i když reklamu nepovažují za příjemnou, často jí důvěřují a věří jejímu obsahu více než samotné platformě, na které se zobrazuje.
Velmi silným faktorem je vliv referenčních skupin. Generace Z se ve svém chování na sociálních sítích výrazně orientuje podle toho, co považují za normální jejich přátelé, vrstevníci či online komunity. Pokud je sdílení osobních informací ve skupině akceptováno nebo dokonce očekáváno, mají jednotlivci tendenci se přizpůsobit a to i na úkor vlastního soukromí.
Naopak méně významnou roli hrají sociální úzkost a osamělost. Přestože se často předpokládá, že mladí lidé sdílejí více z důvodu psychické nepohody nebo snahy nahradit chybějící offline vztahy, výzkum ukazuje, že Generace Z je obecně sociálně integrovaná. Sdílení na sociálních sítích tak není kompenzací samoty, ale spíše součástí běžné sociální interakce.
Tato zjištění mají důležité důsledky. Ukazují, že ochrana soukromí Generace Z nespočívá pouze v technických nastaveních či legislativě. Stejně důležité jsou sociální normy, kultura platforem a způsob, jakým je reklama prezentována. Pokud chceme, aby mladí lidé činili informovanější rozhodnutí o svém soukromí, musíme porozumět tomu, jak silně jejich chování formuje okolí a nejen jejich individuální postoje.
Citace:
Rózsa, Z., Ferenčáková, L., Zámek, D., & Firstová, J. (2024). Generation Z’s perception of privacy on social media: Examining the impact of personalized advertising, interpersonal relationships, reference group dynamics, social isolation, and anxiety on self-disclosure willingness. Oeconomia Copernicana, 15(1), 229–266. https://doi.org/10.24136/oc.2956
